Život v kutnohorských mlýnech na jeden den ožil

Prázdniny jsou v plném proudu, děti i učitelé si užívají tolik očekávaného volna a obilí zlátne. Nejen na polích, ale i na malých políčkách, které se děti ze Základní školy Křesetice, Základní školy Hůrka a z Církevní mateřské školy sv. Jakuba na podzim loňského roku samy osely obilím, aby si mohly o rok později upéct vlastní chléb. A jelikož v přírodě se nedá nic uspěchat a dozrávání obilí je dlouhé, připravily v mezičase jmenované školy pro děti různé aktivity s mlynářskou tématikou. Projekt „Život chleba“ realizuje Místní akční plán (MAP) rozvoje vzdělávání Kutnohorsko.

V květnu si připravila mateřská škola sv. Jakuba pro děti dopoledne plné hravých úkolů, například jak zvážit mouku pomocí ramínka, vožení pytlů mouky mezi záludnými překážkami anebo přebírání obilných zrníček. Za splnění úkolů dostávaly děti malé preclíky a na konci programu se s chutí pustily do voňavého chleba se solí. „Moc mě bavilo kreslení v mouce a puzzle s obilím jsem složila dokonce dvakrát“, svěřila se Anička z církevní školky.

V červnu pro děti připravila ředitelka ZŠ Hůrka, Daniela Vodová, výpravu po kutnohorských mlýnech, kde se děti opět interaktivní formou seznamovaly se životem ve mlýně. „Mile mne překvapilo, jak děti během velmi krátké doby dokázaly připravit a následně zahrát improvizované představení na téma života ve mlýně“, zhodnotila jedno ze stanovišť učitelka Simona Hromčíková ze ZŠ Křesetice. Děti dostaly k dispozici stručný příběh a ten pak dohrávaly podle vlastní fantazie.

Také ředitelka ZŠ Hůrka, Daniela Vodová, byla s výsledkem setkání spokojená. „I když se některé děti s metodami strukturovaného dramatu ještě nesetkaly, spousta z nich se do aktivit zapojila s velkým odhodláním. Během pár minut potom zvládly děti vtipně ztvárnit například to, jak se prášek, učeň ve mlýně, staral o pořádek, nebo se chtěl naopak své práci vyhnout. To, že si měly děti díky jednotlivým aktivitám téma mlýnů hlavně spojit s prožitkem, se tak myslím, podařilo“, dodala Daniela Vodová. Samotné děti pak v parném dni oceňovaly zejména stanoviště u vody, kde se mohly zchladit.