Projekt Život chleba slavnostně završily dožínky v Malešově

Malešov, 27. 9. 2021 – Projekt Život chleba dospěl do své závěrečné fáze, a to k dožínkám a samotnému pečení chleba. Zázemí pro dožínkové slavnosti nám poskytlo Ekocentrum Divočina v Malešově, kam některé zapojené školy zavítaly už v létě. Tehdy naše lektorky Klára Kolmanová a Šárka Mrňáková připravily pro děti zážitkový program, během kterého se podílely na stavbě pece. Právě ta se stala ústředním prvkem i zářijových dožínek.

Do Malešova postupně dorazili žáci ze ZŠ Církvice, ZŠ Záboří nad Labem, ZŠ Zruč nad Sázavou a nakonec i domácí ZŠ Malešov. „Život chleba znamenal pro zapojené třídy příležitost vyrazit ze školy a učit se společně venku, což vnímáme jako vítané zpestření a obohacení výuky pro děti i pro učitele,“ ocenila jednu z předností projektu manažerka MAP Kutnohorsko, Kamila Drtilová. Připravený program byl opět rozmanitý a děti velmi bavil. „Největší radost byla samozřejmě u pece, když si děti odnášely vlastní houstičky, které si samy zamotaly, z vlastního těsta, z vlastní mouky, z vlastního obilí“, uvedla lektorka Šárka.

Úvodní slovo

Děti se vždy na začátku programu spojily v kruhu kolem mandaly z darů přírody a povídaly si s lektorkami o tom, co už během ročního projektu vše zažily. Vzpomínaly na setí obilí na školním políčku, na pečení kopřivových placek a sladkých trdelníků, stavění pece nebo vyrábění keramických nádob a ozdob. „To, co si sami vyrobíme, je nejlepší,“ zamyslel se žák Ondra během úvodního povídání. Také lektorka Klára vyzdvihla v hodnocení projektu možnost vyzkoušet si vše na vlastní kůži: „Přijde mi důležité, aby děti zažily vše v praxi a naživo, takže jak pandemie dovolila, užívali jsme si kontakt s půdou, zrníčky, těstem a nakonec i pořádným ohněm v peci.“

Na děti čekal bohatý program

Děti se rozdělily do tří skupin podle symbolů obilí, slunce a deště, nakreslených na polínkách, která posléze přiložily do rozpálené pece. Jedna skupina se spolumajitelkou ekocentra Helen Vodrážkovou sbírala na zahradě bylinky k přípravě tvarohové pomazánky nebo bylinného čaje. Druhá si se Šárkou vyzkoušela po hmatu poznat různé materiály týkající se života chleba, jako například obilí, mouku, vodu či zeminu. Na třetím stanovišti si děti s Klárou připravily těsto na housky, které si následně i upekly.

Zábava a vzdělávání v jednom

Program dožínkových slavností děti nejen bavil, ale také je vzdělával. Během přípravy housek se učily pracovat s objemovými a váhovými jednotkami, pletly housky z jednoho pramene. U haptického cvičení si připomněly, jak za sebou následují jednotlivé fáze života chleba, co je potřeba pro růst obilí. S Helen se pro změnu dozvěděly, jaké bylinky jsou léčivé a které by jim naopak mohly ublížit.

Zhodnocení projektu

Projekt Život chleba se konal na Kutnohorsku již podruhé. Novinkou druhého ročníku bylo zapojení lektorek, které v průběhu roku zajišťovaly komunikaci mezi zapojenými školami a MAP, propojovaly zapojené školy, podporovaly je při praktické realizaci projektu, vytvářely metodiky a inspirativní materiály a v neposlední řadě vedly některé zážitkové bloky. „Projekt byl pro mě krásná zkušenost. Během celého roku mě bavilo sledovat, jak nevyčerpatelné toto téma je! Kolik aktivit, souvislostí a příběhů se ke chlebu a jeho cestě k nám váže“, zhodnotila projekt Šárka Mrňáková. Její kolegyně, Klára Kolmanová, ocenila širší kontext, který celý projekt rámoval: „Baví mě, jak je chléb úžasný archetyp, který má moc spojovat všechny bez rozdílu. Bylo krásné pozorovat, jak se děti přirozeně a hravě vrací ke kořenům a lépe chápou celý proces vzniku jídla a jeho kulturní, historické a ekologické souvislosti.“

„Život chleba je jedním ze dvou implementačních projektů MAP, které nám dělají velkou radost. A to právě proto, že pracují přímo s dětmi i učiteli, že propojují školy mezi sebou a dávají možnost prožívat a sdílet konkrétní aktivity: od přípravy a setí políček, přes tvoření až po pečení chleba,“ zhodnotila celý rok ve společnosti chleba Kamila Drtilová.